pátek 23. září 2011

Festa de la Mercè 2011

(poslední aktualizace: 30. 9.)

čtvrtek 22. září 2011

Takže... jak už jsem říkala, z Nou Campu jsem vyrazila do centra na zahájení slavností. Mercè je patronkou města už někdy od středověku, tudíž La Festa de la Mercè je největší festa v Barceloně a trvá několik dní. Součástí je nepřeberné množství akcí od tradičních záležitostí, přes street art až po koncerty.

Z programu jsem věděla, že by se něco jako zahájení mělo dít v 19:00 na Plaça Sant Jaume, kde je radnice a Generalitat de Catalunya. Vystoupila jsem na Liceu, uprostřed Rambly a okamžitě jsem slyšela už z Mallorky dobře známé bubny a dudy typických slavnostních průvodů! Inu, po Ramble si to od Plaça Catalunya šinul průvod obrovských dřevěných figurín (gegants) - velkých i menších - včetně zvířat, draků a lidí v maskách a kostýmech. Prostě paráda... vylezla jsem na vteřinu přesně a všechno jsem si to stihla natočit - 11 minut s rukama nad hlavou, už jsem pak nic necítila, ale stálo to za to. Video už je na webu, jenom je škoda, že tam nejde moc slyšet ten úžasný hudební doprovod:


Když průvod prošel, došla jsem se podívat ke katedrále, kde se tančila Sardana - katalánský tanec, který se tancuje v kruhu a může se připojit kdokoliv... opravdu tam tančili lidi, kteří se prostě jenom přišli podívat. Od katedrály jsem potom došla už na náměstí Sant Jaume, kde bylo podium, kryté podium pro orchestr a mraky lidí. Nejdřív měl zahajovací proslov Joaquim Maria Puyal - fotbalový komentátor pro Ràdio Catalunya, který nám dělal jednu přednášku na kampusu :)) Proslov byl kdesi uvnitř a promítal se na obrazovku. Když domluvil, z budovy radnice postupně vycházel průvod, na který jsem narazila na Ramble, obešli podium a rozestavěli se okolo. Potom každá z figurín - dvojice nebo skupinky - a každý drak či jiné zvíře předvedli svůj tanec, což byla naprosto úžasná podívaná. Sice jsem se mačkala na kraji náměstí, ale na podiu byli všichni pěkně vidět. Jako poslední pak vystupovali démoni ohně (ball dels dimonis) a vypadalo to jako mini-correfoc na podiu, nemůžu se dočkat toho skutečnýho :P Když se všichni vystřídali, ze střechy radnice vypustili ohňostroj a festa byla zahájena!


V pátek jsem si po pozdním / brzkém ranním příjezdu dopřála odpočinek, protože na programu festy ani nebylo nic, co bych nutně musela vidět (ne že by to byl nudný program, v žádném případě). Na sobotu jsem ale měla velké plány, jak si obejdu co nejvíc muzeí, protože jich spousta v rámci festy pořádala den otevřených dveří - tedy vstup zdarma, podívám se na Castellers (lidé stávějící živé věže - je to typicky katalánská tradice a ráda bych je viděla na vlastní oči) a na vystoupení na Plaça Sant Jaume... atd. Nicméně sobota byla dost smolná... Začalo to tím, že celé dopoledne propršelo, což sice předpověď hlásila, ale to hlásila i minulý týden a nespadla ani kapka :-\ Chvíli jsme mokly na náměstí (se Zuzkou, další člen české skupiny, a její italskou spolubydlící Valentinou), abychom se dozvěděly, že vystoupení Castellers samozřejmě zrušili kvůli špatnému počasí. Tak jsme pokračovaly za těmi otevřenými dveřmi. První na ráně byl Palau de a Generalitat, sídlo katalánské vlády, který je přímo na náměstí. Vystály jsme si dlouhou, ale rychle se zkracující frontu, a za chvilku se dostaly dovnitř. Co se zvenku tváří jako obrovská strohá budova, je opravdu nádherný palác s honosnými místnostmi, staršími i moderními vyzdobenými moderním uměním, krásným nádvořím a vznešenou atmosférou. Prohlídka vážně stála za to a ještě jsme se daly do řeči se skupinkou místních holek. Já jsem se bavila s Begor - katalánsky! - jejíž tatínek je Bask a maminka Katalánsky :-) Snad jsem i byla schopná komunikace a nakonec jsme si vyměnily čísla a předběžně mě pozvala na mezinárodní večeři, kterou pořádají na jejich koleji v Barceloně.


Po návštěvě Generalitatu jsme se ještě byly podívat (samozřejmě kvůli mojí úchylce na všechno antické) na pozůstatky římského chrámu v podobě pár sloupů, které jsou uprostřed bloku budov a zachovaly se díky tomu, že je dřív lidé použili pro stavbu nových budov, a tak byly zastavěny do zdí. Potom jsem ještě chtěla vidět římskou nekropoli kousíček od Rambly (všechno je to v Barri Gotic). Spočívá to v rekonstrukci cesty, kolem které je spousta hrobů, a malého muzea s výkladovými texty.


Pak už jsme zamířily na Montjuïc za zlatým hřebem všech muzeí - Fundació Joan Miró (důležitý katalánský umělec), kam studentský vstup normálně stojí 6€. Inu, v muzeu nám oznámili, že mají den otevřených dveří až v neděli. Program prostě a jednoduše lhal! Takže jsme vyrazily zpátky do města, abysme se sešly se zbytkem naší skupiny. I s nimi jsme se pak vrátili na náměstí Sant Jaume, kde probíhala Mercè Dansa - jestli jsem to dobře pochopila :) přehlídka tradičních tanců. Vcelku to byla moc příjemná záležitost, i díky tomu, že odpoledne konečně přestalo pršet.

Po Mercè Dansa přišla na řadu la Cavalcada, aneb průvod už zmíněných gigantů, ale tentokrát kompletní... každá obec nebo městská část má svoje giganty a v průvodu asi byli úplně všichni. Figuríny měly vážně všechny možné podoby, od tradičních obyvatel, přes neandrtálce, až po prdící prasátko. Hodně se mi líbili Gegants de la Pedrera, kteří byli inspirovaní Gaudím už na první pohled. Hned ze začátku mi samozřejmě došla baterka ve foťáku, a to trvalo přes dvě hodiny, než prošel celý průvod.


Večer jsem měla sraz s Elsou (tandem) a její kamarádkou a společně jsme se vydaly na pláž Barceloneta na parádní ohňostroj. Než ohňostroj skončil, tak ale začalo znovu pršet, a my utíkaly na poslední vlak směrem Bellaterra (část Cerdanyoly, kde je náš Campus, a kde prý má dům Shakira!) a Sabadell (tam bydlí holky). Během toho závodu na vlak mi přišla SMSka od miláčka: "Koukáš?", protože v tu chvíli hrála Barça s Atléticem, a za pár vteřin další: "Prší ti tam, co?" Nuže, očividně jsem nekoukala a očividně pršelo, muži prostě ví, jak potěšit :D Nicméně Barça jim to nandala 5-0 a večer už se celkově dost vydařil :-)

Všechny sobotní fotky jsou tady:

neděle 25. září 2011

Dopoledne jsem obětovala nedělní vystoupení Castellers, protože tam potom byla velká mezera do dalšího programu, a potřebovala jsem přečíst tu zatracenou sociolingvistiku (článek byl nakonec zase jednou zajímavý, ale to není žádná omluva), abych si mohla bez výčitek užít večer... večer totiž přišel na řadu Correfoc! - pro mě rozhodně nejočekávanější část celé festy. Ještě předtím jsem se konečně chtěla podívat do toho proslulého Miróova muzea, tak jsem se ve tři sešla s Gregem a jeho kamarádkou Crystal (znají se ze střední a ona je zrovna na semestr v Leónu :)) a vyrazili jsme na Montjuïc... samozřejmě v neděli mají muzea do 14:30, takže zase smůla. Alespoň jsme se prošli po olympijském areálu, z čehož byla Crystal naprosto nadšená :)) Nicméně procházka až na Plaça Espanya se nekonala, protože všechno kolem fontány bylo uzavřené kvůli přípravám na večerní megazakončovací ohňostroj.

Kulturní vložka: Correfoc je další typicky katalánská záležitost. Dá se to přeložit opravdu doslovně: córrer - běhat + foc - oheň. Během Correfoc se do ulic vydají démoni ohně - každá obec většinou nějaké má - a jiná stvoření jako draci. Démoni - lidi v kostýmech - za doprovodu bubnů prochází / probíhají / poskakují městem se sršícími ohni a každý se do průvodu může přidat a zaskotačit si - na vlastní nebezpečí - s nimi. Většinou jsou všemožné ohně i v ulicích, natažené např. přes ulici.

Když jsme po cestě za zbytkem grupy procházeli přes náměstí Sant Jaume, tančila se tam Sardana - přidávalo se hooodně lidí a tvořili obrovské kruhy. Bylo to moc fajn, tahle tradice se mi vážně líbí :-) Potom jsme na tříde Laietena narazili na předvoj Correfoc, a to Correfoc infantil, kde se sršícíma ohněma opravdu běhaly děti. Co do šílenosti ale za skutečným Correfoc rozhodně nezaostával. Před katedrálou se nám podařilo sejít s ostatními a pak už jsme se přidali k davu čekajícímu na hlavní Correfoc. V porovnání s Mallorkou byl tenhle dav opravdu obrovský, hlavně kvůli vysokému počtu zvědavých turistů, takže jsem se musela hodně natahovat, abych něco viděla. Nicméně v porovnání s Mallorkou je barcelonský Correfoc o dost větší...

Nejdřív se začali rojit démoni a po řádném úvodu i s ohňostrojem se otevřela pekelná brána, odkud vylézalo všechno možné, aby se to následně vydalo na průvod po Laietaně směrem k moři. V průvodu za doprovodu bubnů (naprosto geniálních bubnů) byli samozřejmě tančící démoni, ale i oheň chrlící draci, jiné bestie nebo např. i Kerberos. Zážitek to byl neuvěřitelný a nebýt toho ohromného davu, který samozřejmě v panice couval, kdykoliv se přiblížil nový oheň, bylo by to ještě lepší. Celou atmosféru skvěle doplňovalo metro, které na Laietaně znatelně otřásá zem. Byli jsme tam přes hodinu, než jsme se vydaly - nakonec jen se Zuzkou a její spolužačkou - alespoň na kousek toho obřího ohňostroje s hudebním doprovodem - Piromusicalu, a v tu chvíli Correfoc ještě pokračoval! Kvůli neskutečně pomalému metru jsme stihly asi jen poslední třetinu ohňostroje, ale vážně to bylo mega... Plaça Espanya byla narvaná k praskutí. Po půlnoci se nám podařilo potkat se s ostatními ve stejném - posledním - vlaku a vyrazili jsme "domů". Festa de la Mercè skončila :( 

Brána ještě za světla a pekelný hudební doprovod

Pekelná brána se otvírá a na ulici vypuká peklo...

Draci

Kerberos

Correfoc! aneb Šílenství v ulicích.

Piromusical

Všechny fotky z neděle jsou tady:

Žádné komentáře:

Okomentovat