1) Cesta a ubytování

7. - 8. září 2011

Tak tedy... ve středu 7. září jsem se vypravila na svou pouť do Barcelony za studiem, sluncem a katalánštinou. Autobusem, abych ušetřila a mohla si vzít, kolik věcí potřebuju... nakonec jsem všechno narvala do jednoho kufru, ale ten měl 26kg a k tomu jsem táhla tři příruční zavazadla :D Od muže jsem dostala plyšáčka specielně pro tuto pouť (jenom nevím, proč má šálu a čepici... :))... plyšáček je spíš větší než menší, ale vzít jsem ho musela... když jsem ho v Barceloně přehodila do batohu, odkud mu koukala hlavička, lidi na mě koukali poněkud zvláštně... a pak že si tu můžete nosit, co chcete. Ale je tu se mnou, a vo to de.

Nevím, čím to je, ale od začátku můj Erasmus doprovází jakási smůla... autobus byl super, pohodlnej, všechno... jenom ve Stuttgartu se nějak odmíta rozjet... místo plánovaných 20 minut jsme tam stáli 5 hodin, zatímco se řidiči pomocí nějaké tísňové linky pokoušeli zprovoznit motor. Jely se mnou tři slečny z pajdy, všechny na Erasmus do Perpignonu, další dva tam jeli pracovat na vinice a slečna z Německa taky mířila na UAB... takže jsme to prokecali a to čekání docela uteklo. Nakonec motor zprovoznil jistý mechanik... ještě štěstí, že přistoupila ta Němka, musela chudák tlumočit instrukce. Dojeli jsme do nejbližšího servisu a tam to díky bohu v 10 večer dali do kupy. Každopádně jeden z řidičů (mimochodem, říkali si "Karle" :D ) už hledal, kde je nejbližší hotel... Nakonec jsme ale dorazili ve čtvrtek kolem 14:00 místo plánovaných 10:45, to ještě ujde.

Hledání místa, kde mám bydlet... to je u mě kapitola sama pro sebe... kdysi jsem přijela do Prahy v 10 večer, den před svojí první hodinou na UK... a ověšená taškama chodila po parku před Hlavákem. V Palmě něco podobnýho... můj hostel se nacházel ve vykřičené čtvrti, sice jednu ulici od zastávky, ale asi o 30m výš, takže jsem to nemohla najít. Nakonec mi poradil pán postávající před strip-barem. Ale v Barceloně... jela jsem vlakem Renfe s mezipřestupem v půlce cesty... vystoupila jsem... přijel jeden vlak, neoznačený, tak jsem do něj radši nenastoupila... Jel další vlak, neoznačený, tak jsem se ptala paní, jestli jede do Cerdanyoly... paní mi řekla, že jo, pomohla mi s kufrem do vlaku (má podlahu asi půl metru nad zemí), a když jsme se rozjeli, tak jsem zjistila, že to není můj vlak... sice jel směrem Cerdanyola del Vallès, nicméně moje zastávka byla Cerdanyola - Universitat Autònoma. Takže jsem přestupovala ještě jednou. Po kampusu jezdí pět autobusových linek zdarma... nastoupila jsem tedy na linku 5, která staví u koleje. U koleje jsou zastávky dvě, na každém konci jedna, ale ani pan řidič nevěděl, na kterym konci je ubytovací kancelář... takže jsem samozřejmě vystoupila na opačný straně... kolej je v kopci a všude jsou tu schody... Když jsem vytáhla kufr do prvních schodů, šel kolem pán, kterého jsem se ptala, kde že je ta kancelář... s vyděšeným obličejem mi oznámil, že "lejos" - daleko... Ale měl dole auto, tak nás i s panem kufrem naložil a ke kanceláři mě odvez. Mimochodem, ten pán byl deratizér... radši nechci vědět, co tady kde deratizoval.

Samozřejmě jsem dostala pokoj co nejdál od kanceláře to jenom šlo... aneb tam, kde jsem předtím vystoupila a vytáhla ten kufr. Takže jsem z posledních sil přešla celou kolej, kufr stáhla do přízemí, a našla pokoj L007 (ano, akční to bylo až moc). Podle slečny v kanceláři v pokoji ještě nikdo neměl bydlet... byla jsem natěšená, jak si v klidu vybalim, dám sprchu atd. Ovšem, to by mi musel fungovat klíč - karta, po jejímž vložení do "zámku" se ukázalo pouze červené světýlko. Tak jsem zazvonila a otevřela mi slečna... nechala jsem tu věci a šla zjišťovat, co je zase špatně. Špatně asi nebylo nic, prostě nějakej omyl... pokoj byl opravdu můj i se slečnou a kartu nějak zaktivovali. Isabel je z Kolumbie, takže katalánsky nemluví. Já zase nemluvim španělsky, maximálně něco rozumím, takže se spolu bavíme anglicky... Nu, co nadělám... na druhou stranu je výhoda, že tady bydlí už čtyři roky, takže to tu má komplet vybavený, od nádobí až po televizi. A taky je strašně hodná a čistotná, možná až moc, ale rozhodně si nestěžuju, je to fajn :))

Co se ubytování týče, opět mam pokoj na samém konci chodby, v přízemí, měla jsem pocit, že jdu někam do sklepa :D Ale je to fajn... chodbička s kuchyňkou, koupelna a pokoj se spoustou nábytku a obrovskými stoly. Protože bydlim v posledním bloku, za oknem mam trávníček a nemusim koukat na zeď nebo někomu do okna. Taky máme okno na východ, takže ráno při snídani koukám na krásný východy slunce.

Když nekoukám na východ slunce, koukám na kočky :D Je jich tady hodně, patří k Vile.. starají se o ně veterináři i místní obyvatelé... spolubydla taky jednu krmí, a tak nám bydlí na parapetě... ale to mi nevadí, jsou fajn :))

Na pokoji všichni měli Welcome Pack 2011-2012. Celkem užitečná věc... jsou tam instantní jídla a žabky... všechno se hodí, žabky taky, protože jsem si nebrala žádný pantofle na dome. No neni to od nich hezký? :))

Jenom si nemůžu odpustit poznámku, že všichni z těch pár lidí, co tu znám, bydlí s někým z Katalánska... life's not fair :(

Teď už jenom čekám, až mi přijde první faktura... bojim se, že to bude pálka, protože pokoj je drahej a elektrika s vodou se platí zvlášť. Jestli to bude hodně drsný, možná zkusim zažádat o jinej pokoj... levnější a s Katalánkama... ale je to těžký, tady mam zase milou a čistotnou Isabel (víte, že to je k nezaplacení) a veškerý její vybavení... Uvidíme :))

Fotky pokoje, koleje a pár fotek i z kampusu jsou tady:
http://allkor.rajce.idnes.cz/Erasmus_2011_-_Bydleni_a_skola/